ZVEME VÁS KE STUDIU NOVÉHO OBORU!





Zavádíme nový typ studia němčiny/německé filologie, v němž budou studentům zprostředkovány německy (včetně německé metodologie a terminologie, německé/rakouské historie příslušné disciplíny) základy šesti klasických disciplín humanitních věd tak, aby absolventi byli schopni pokračovat v magisterském studiu té které vybrané disciplíny a navíc uměli velmi slušně německy.


Co je to za obor?

Nový obor je akreditován jako „normální“ studium germanistiky/neboli německé fi lologie, bakalářské (tříleté) jednooborové studium, jež není nutno/možno kombinovat s jiným oborem, ale je pravda, že poměrně značně rozšiřuje, či dokonce překonává klasické fi lologické pojetí, zachovává ale hlavní fi lologický postulát: Jazyk – ve všech svých funkcích (nikoli jen ve funkci komunikační) – je coby „organon poznání“ centrem plánovaného oboru.

Komu NENÍ obor určen?

Z předchozích řádků vyplývá, že obor není určen tomu,
- kdo nemá zájem o němčinu, ať z jakéhokoli důvodu,
- kdo se chce naučit německy jen, aby si mohl v Dortmundu koupit lístky na fotbal,
- kdo považuje jazyk za pouhý nástroj komunikace a používá ho jen jako nástroj komunikace (což ale samo o sobě není žádný prohřešek),
- kdo chce studovat nějaký obor humanitních věd a myslí si, že k tomu němčinu nepotřebuje,
- kdo si myslí, že němčiny v Čechách už bylo v historii dost.

Komu JE obor určen?

Z předchozích řádků vyplývá, že obor je určen tomu,
- kdo s jazykem spojuje i historii, kulturu a umění příslušné jazykové oblasti – tedy Německa, Rakouska, Švýcarska, ale i Čech a Moravy,
- koho zajímají i jiné než komunikační funkce jazyka,
- koho zajímají třeba mechanizmy, jež v jazyce působí,
- kdo tuší, že jazyk je nástrojem myšlení a poznání, že bez jazyka by nebylo kultury a lidské civilizace,
- kdo chce přemýšlet třeba o tom, jak různé jazyky formovaly různé způsoby myšlení, uvažování, filozofie, nebo třeba o tom, jak asi působí úpadek jazyka na tvářnost moderní kultury,
- kdo se chce seznámit se všemi komponentami vybrané humanitní disciplíny – tedy i s tou německou (jež patří mnohdy k těm základním),
- kdo chápe, že české národní kultury by bylo bez její historické německé složky jen půl či jen čtvrt,
- kdo chápe, že být vzdělán v českých dějinách, filozofii, literatuře nutně znamená umět německy.

Novým oborem neoslovujeme nutně jen „jedničkáře v němčině“ (německy vás – máte-li alespoň bazální základy – naučíme), nýbrž všechny, kdo mají zájem o humanitní studium v širším pojetí, než jak ho umožňuje klasické pojetí fakult.


Co se například dozvíte?

Zajímají-li vás odpovědi například na následující otázky, pak je tento obor určen právě vám! Odpovědi se dozvíte v našich kurzech.

• Může myšlení fungovat i na jiných než jazykových principech?
• Co má společného software s neurony v mozku?
• Je to vinou metafory slova „proud“ („Strom“), že fyzikové nemohli 300 let přijít na to, že při vedení elektřiny nic neproudí, nýbrž poskakuje?
• Mohou se slova vlivem historických událostí „zkompromitovat“? Která německá slova a úsloví se očernila v období nacizmu?
• Používá Harry Potter magickou funkci jazyka?
• Je možné, že by jazyk – hebrejština – měl přímý podíl na vzniku monoteistického náboženství?
• Kdo to byli Esejci a patřil k nim Ježíš? Jakým jazykem mluvili? Mohli se dorozumět s farizeji?
• Proč se ve středověku převlékali muži za ženy?
• Jak souvisí vývoj medicíny s rasismem?
• Proč je kvantová teorie důležitá pro vývoj humanitních věd?
• Je Darwinova teorie evoluce také náboženstvím?
• Chovají se kultury jako lidský organismus?
• Jak ovlivnil italský lékař a biofyzik Galvani vývoj světové literatury?
• Co četl Frankenstein a proč tak činil?
• Byl Platón také jazykovědec?
• Co má společného Platón s genetikou?
• Vede nás „pokrok“ skutečně dopředu? Proč si to myslíme?


CO JE OBSAHEM STUDIA? CO VÁS NAUČÍME?
Šest klasických disciplín humanitních věd

• historie
• fi lozofi e
• obecná a srovnávací jazykověda
• srovnávací religionistika a judaistika
• sociologie
• medievistika (věda o historii, kultuře, umění, vědění, fi lozofi i a náboženství středověku)

se bude vyučovat německy a bude v propojení s „mateřským“ oborem, německou fi lologií, a s modulem „praktická němčina“ vytvářet obsahovou náplň oboru. Studentům bude v první fázi studia (1. ročník) zprostředkován základní přehled po všech jmenovaných disciplínách, čímž se zásadně prohloubí jejich všeobecná vzdělanost a zajistí se kvalifi kovaný výběr modulu následné specializace.

V druhé fázi studia (2. a 3. ročník) se student zaměří na jednu disciplínu své specializace (dle vlastního výběru) vedle základního oboru německá fi lologie.
V jednotlivým modulech se bude – německy – učit například toto:

Modul praktická němčina:
Gramatická a konverzační cvičení, práce s odbornými texty, artikulační cvičení, překladatelská cvičení:
překlad beletristických i odborných textů, tlumočnická cvičení, umění interpretace, jazyk médií, praktická stylistika atd.

Modul německá fi lologie:
Fonologie a fonetika, morfologie, syntax, lexikologie a frazeologie, onomastika, pragmalingvistika, sémantika a sémiologie, funkce jazyka, dialektologie,
jazyk reklamy, základní principy generativní gramatiky, úvod do computerové ligvistiky, úvod do diachronní ligvistiky, germanistika jako věda o kultuře/Kulturwissenschaft, německá literatura z Čech a Moravy, literárněvědné metody a školy, dějiny umění německy mluvících zemí, německá židovská literatura, přednášky k jednotlivým epochám německé literatury, literární semináře: interpretace textů jedné epochy, žánru, autora, problému atd.

Modul historie:
Úvod do studia historie: teorie a metodiky historické vědy, základní dovednosti a techniky historické práce, česko-německé vztahy v 19. a 20. století, pomocné vědy historické, úvod do dějin středověku, raného novověku a dějin 20. století, Josefi nismus, dějiny Německa 1914 až 1990, rasisimus – teorie a dějiny, německý kolonialismus, úvod do střední horní němčiny, archivnictví atd.

Modul filozofie:
Zvláštní cesta rakouské filozofie, formální logika a argumentační teorie, kurz četby filozofi ckých textů, filozofie německého idealismu, základní problematika antické filozofie, teorie poznání a jiné epistémy, Hörderlinovy pozdní hymny z fi lozofi ckého hlediska, Husserlova fenomenologie v českém kontextu, úvod do filozofie jazyka, „život“ jako základní filozofický pojem kulturologie, modely a formy kritiky společnosti atd.

Modul obecná a srovnávací jazykověda:
Obecná jazykověda, metody jazykové analýzy, česko-německá kontrastivní ligvisitka, dějiny německé lingvistiky, indoevropská jazyková rodina ve srovnávacím pohledu, němčina v jazykovém kontaktu, konfrontační a komaprativní analýza interferenčních „chyb“, úvod do psycholigvistiky, úvod do socioligvistiky, korpusová lingvistika atd.

Modul srovnávací religionistika a judaistika:
Dílčí obory religionistiky, plurimetodická analýza vybraných biblických textů, putování duší v Asii a v Evropě, modely stvoření a s nimi spojené koncepty metafyzického světa, specifika židovské mystiky. Vznik, vývoj a podoby Kabaly, apokalypsa: Modely zkázy světa a jejich funkce v náboženství, problematika magie a její recepce v religionistice, gnóze na rozhraní mezi náboženstvími, proces vzniku monotheistických náboženství, biblické fi gury a motivy a jejich reflexe v literatuře, vliv biblických žánrů a forem na podobu západních literatur, o bozích, múzách a hrdinech – úvod do řecké mytologie atd.

Modul sociologie:
Dějiny sociologických teorií, gender a identita, sociologie kultury, sociologie náboženství, úvod do teorie migrace, sociologie umění, úvod do studia populární kultury, mýtus krásy atd.

Modul medievistika:
Úvod do dějin středověku a raného novověku, dějiny německy psané starší literatury v evropském kontextu, realita všedního dne v literárních textech středověku, německy psaná literatura v českých zemích, úvod do střední horní němčiny, archivnictví, paleografi e a kodikologie, filozofie středověku, dějiny umění Svaté říše římské do roku 1620, kultura a společnost pozdního středověku, Lucemburkové – kulturní politika jedné dynastie, Židé ve středověké Evropě atd.


Co ještě nabízíme? – aneb sci-fi
Je nám jasné, že vás v tomto stadiu studia, kdy hlavně řešíte, jestli a jak uděláte maturitu a na kterou vysokou školu se poté přihlásíte a dostanete, moc nezajímá informace, že po absolvování bakalářského studia germanistiky u nás se dostanete okamžitě do magisterského studia germanistiky, aniž byste museli dělat nějaké přijímací zkoušky – a můžete zůstat na místě, které jste si mezitím oblíbili a kde máte kamarády a známé, nemusíte honem měnit univerzitu.
Stejně málo zajímavá je pro vás patrně informace, že totéž platí pro další stupeň: doktorské studium. A úplné sci-fi je pro vás asi v této chvíli informace, že po absolvování doktorského studia budete patřit ke vzdělanostní elitě národa.

Chcete vědět víc?
Stáhněte si informační brožurku (v PDF) pod textem.

	Informační brožura